Valentina Irina Rubov

VALENTINA IRINA RUBOV

11.1.1711

Věk: 310 (27)

Výška: 170 cm

Váha: 64

Charakteristika:

Valentinina povaha je především prchlivá, nevypočitatelná a někdy možná až moc dramatická. Velkolepá antré jsou jejím koníčkem a vždy musí být vidět. Jde jí především o to, aby byla středem pozornosti všech očí. Ať už jí mají obdivovat, nenávidět, milovat nebo závidět, na tom nesejde. Pokud se vám nedostane pod kůži, tak minimálně do mysli, a v tom horším případě pro vás, do srdce.

Celý život žila v luxusu po boku nevlastního bratra, není tedy divu, že tuhle ženu neuspokojí kdejaká cetka z výprodeje nebo již jednou nošené šaty. Je zvyklá na to nejlepší a nejvybranější oblečení, jídlo, bydlení a dokonce i chování. Ona sama sebe vnímá jako luxus a málo kdy o sobě pochybuje, ať se vlastně jedná o cokoliv.

Díky výchově Dmitrije je ovšem zvyklá na loajalitu, ač se to ne vždy obešlo bez rebelie. Pokud je někomu loajální a klady převyšují negativa, je oddaná a věrná. Na druhou stranu je také majetnická a žárlivá. To jsou přesně ty chvíle, kdy se její teatrální a hádavá povaha dere na povrch. Když jí však o něco jde, dokáže si chladnou hlavu udržet a stejně tak i své vystupování pod kontrolou. Je velkým stratégem a taktikem na poli politiky. Pokud někoho chcete mít na své straně v jakékoliv při, je to právě Valentina Rubov. Nikdy nehraje čestně a drží se hesla: „Nevím, jak vyhraji, ale vím, že neprohraji.“ A zatím jí to celý život vycházelo. Možná to ale mělo co do činění s tím, že za ní vždy stál její nevlastní bratr a síť obchodů, laskavostí a strachu, kterou si vybudovali, ji vždy zachytila ve správnou chvíli, aby neupadla na dno propasti, která pod ní číhá jako nestvůra z dávných bájí. Dmitrij jí ovšem nebyl jen záchranou, ale i kotvou. To si dlouhou dobu neuvědomovala, ale její žárlivost a nedoceněnost jí táhla k zemi, ač ona sama by měla velké plány a cíle. Vždy se mu přizpůsobila, i když před tím několikrát vyzkoušela, kam až je schopna zajít. A to se jí pravděpodobně stalo největší slabinou. Být celý život v něčím stínu, nepřiznanou milenkou a krásným doplňkem, jí nikdy

nebylo dost. Možná také proto se nespočetněkrát uchylovala k násilí a bolesti, kterou svým obětem tak ráda dopřávala. Bylo jí to především ventilem a také si tím dokazovala svou nadvládu, alespoň mimo domov, kde musela poslouchat a plnit „žádosti“ bratra. To, že její láska k němu nebyla nikdy vyslyšena a nejspíše ani naplněna, se odrazilo v jejích pozdějších skutcích.

Takže kdo je Valentina dnes? To možná netuší ani ona sama.

Historie:

Psal se rok 1710. Ludmila Rubov pracovala tehdy jako zdravotní sestra v jedné z Moskveských nemocnic. Její rodina byla vždy zámožná, ale ona se necítila v blahobytu dobře. Z nějakých jí neznámých příčin toužila být nápomocna lidem a jako svoje životní poslání si vybrala právě sesterskou práci. Rodině se to samozřejmě nelíbilo, protože oni přece nepracují. Ona měla ale svou hlavu a tak rodinu na čas opustila a zařídila si svůj život, sice skromný, ale bez příkrých pravidel, které Rubovce provázeli. Nežila si špatně a ani na vysoké noze a neměla potřebu rodinu kontaktovat. Alespoň ne do chvíle, když se před jejich dveřmi objevila s outěžkem, slzami a prosbou o pomoc.

Nebyla hloupá ani naivní, ale láska dělá s lidmi divy a tak, když se v jejím životě objevil charismatický, exotický cizinec, jež se jí dlouhou dobu dvořil, podlehla jeho kouzlu a nechala se svést. Jedna jediná noc a její život se obrátil vzhůru nohama. Druhý den ráno již po muži nebylo ani památky, tedy do dne, kdy zjistila, že s ním čeká dítě. Zprvu byla rozhodnutá, že se o sebe postará sama, ale osud tomu chtěl jinak a díky jejímu stavu ji museli propustit ze zaměstnání a ona skončila ze dne na den na ulici. Těhotenství měla těžké, jako kdy by její tělo chřadlo, zatímco dítě sílilo a každým dnem se to zhoršovalo. Proto byla nucena se s pokorou obrátit na rodinu a požádat o to, aby ji přijali zpět.

Ať byli Rubovci sebestřednější, rodina pro ně vždy znamenala vše a tak mladou Ludmilu jako budoucí matku přijali a poskytli jí vše, co si jen mohla přát.

O pár měsíců později, po těžkém porodu, přivedla Ludmila na svět děvče a pojmenovala ji Valentina, jež znamená ´statečná´. Druhé jméno vybral sám Dmitrij, který v té době zastával úlohu hlavy celé jejich rodiny a jako poctu zvolil jméno své matky.

A tady začíná příběh Valentiny Iriny Rubov.

Val, jak jí všichni říkali, rostla jako z vody. Možná se vyvíjela až nepochopitelně rychle a to, co zvládají děti v pěti letech, ona byla schopna zvládnout v jediném roce. Všichni věděli, že je výjimečná a její matka byla na ni za to patřičně hrdá. Nicméně nemohla chodit do školy s ostatními dětmi a tak započalo její domácí studium. Jenže čím starší byla, tím více zvláštním dítětem se stávala. Ludmila měla pocit, že pokaždé, když se nedívá přesouvá věci pouhým pohledem a naopak, když byla hodně rozčílená, něco náhodně vzplálo. Jednou to dokonce vyvrcholilo v požár celého sídla a v ten moment si Dmitrij uvědomil, co je Valentina zač, a že mu to celé protékalo tolik let mezi prsty. Možná byl rád, že už nikdy nebude sám nebo v malé Valentině viděl svůj vlastní osud, který byl dost podobný. Ať už to bylo jakkoliv, od téhle chvíle si vzal děvče pod křídla a učil ji její sílu ovládat a rozvíjet. Díky jeho studiu ve Spirálovém labyrintu měl zkušenosti a mohl jí toho plno předat a jen díky němu se z ní v dospělosti mohla stát čarodějka, jež plně ovládá své schopnosti a možná i mnohem víc než je.

Jejich nejbližší pomalu umírali na stáří, ale oni jediný přežívali jednu generaci za druhou, až se mezi nimi utvořilo nerozlučné pouto. Díky tomu byli nuceni hodně cestovat, aby nikdo nepojal podezření a vždy po jedné skonu jedné z generací se vraceli do sídla v Moskvě, odkud ve velkém organizovali obchody po celém světě.

Až pád dynastie Romanovců je donutila přehodnotit životní postoj. Nezůstalo jim zhola nic z předešlé slávy jejich rodu. Domy, ceniny a dokonce ani drahocenná sbírka knih s prastarou magií, jež postupně za několik set let posbírali po celém světě. V té době jim začali krušné časy a možná i to byl zlom jejich dosavadním přístupu ke všem a všemu, co byla doposud jejich práce. Valentina v té době ztratila zábrany a naplno se projevil její výbušný charakter. Se stejnými pohnutkami, jako její bratr si začala brát zpátky vše, co jí sebrali a společně jim bylo jedno, kolik u toho zemře lidí a zda je jejich cesta legální či nikoliv.

Bůh ví, zda to bylo jejich dlouhým životem v luxusu nebo snad rodinnou tradicí, ale jejich moc a sláva, především v té šedé zóně obchodu, rostla rychleji než by kdokoliv předpokládal. Málo kdo se opovážil proplatit fakturu pozdě nebo vůbec, pokud byla podepsána příjmením ´Rubov´. Možná i respekt, který si vybudovali společně byl dalším spojovacím článkem mezi nimi dvěma.

Valentina byla Dmiriji vděčná za vše a on ji nazýval svou sestrou a pokud uznal za vhodné zasvěcoval ji do svých obchodných záležitostí a ona mu byla ochotnou pomocnou rukou v jakékoliv situaci.

Zatím poslední zastávkou pro ně je Divine, kde mají velké plány do budoucna a oba pevně věří, že si zjednají respekt i zde. Na místě, kde naděje je to jediné, co Vás drží při životě.