Matheo Davis

Matheo Davis

Rasa: Démon

Věk: 25 let (650 let)

Faceclaim: Stephen James

Výška / Váha: 185cm /80 kilo

Povolání: Knihovník

Charakter:

Už od pohledu je jasné, že se tenhle muž nesměje. Za své dětství nepoznal co je to smích, nebo mít z něčeho radost. I když jedna radost se u něj našla a ta ho naplňovala. Zabíjení lidí, pro něj byl nejen koníček, ale i jeho vášeň. Naplňovalo ho to a díky tomu co dokázal, měl snad sám ze sebe radost. Moc lidí v jeho okolí ho neznalo, nebo se mu spíše vyhýbalo. Jeho pohled byl chladný jako jeho duše a jeho činy byly smrtelné. Nejen jeho emoce, ale i jeho vzhled byl poněkud děsivý. Hnědé vlasy, které si nechal ostříhat na krátko, jen hořejšek měl delší a ten si vždy geloval dozadu, jeho tělo bylo plné tetování a jeho oči pomněnkově modré. Měl i pár piercingů. To, že je tím čím je, ale neznamená, že nemiluje i něco jiného. Díky lásce ke knihám a novému poznání se stal knihovníkem. Tolik knih, které za dobu svého života přečetl a tolik zajímavých věcí co se naučil, by žádný normální smrtelník nezvládl. Často ho lidé uvidí chodit v obleku, černých slunečních brýlích a nebo také na pláži jen v uplých kraťasech. Na své tělo nechá dopustit, takže některý svůj volný čas tráví v posilovně, přeci jen ten pekáč buchet nedostal zadarmo, takže by se oněj nerad připravit. Hlas je hrubý, jde z něho chlad a strach. Při jeho mluvení, nabíhá lidem až husí kůže na zádech. Možná to dělá také to co prožil v minulosti a není to žádná vymaštěná kopretinka. Jeho povaha je chladná, nelítostná a nedělá rozdíly. Člověk může být zlý nebo hodný, stejně, když se dostane do jeho rukou, vždy skončí mrtvý. Své oběti rád mučí. Miluje starou taktiku svlékání z kůže, krysa v kýblu na břicho a k tomu trochu ohně a nebo lámání končetin. Ale oběti, které se mu líbí nejvíce, tak mumifikuje, jejich těla jsou pak vystavena, jako panny na oblečení. Dokáže si s nimi tak pohrát, že vypadají jako obyčejné figuríny. Křik, nadávky a bolest mu dodávají sílu. Své oběti mučí nejraději ve sklepení starého skladiště, kam nikdo nechodí.

Minulost:

Tvrdí se, že rodinu si člověk nevybírá. Možná na tom pravda bude. Matheo se narodil, do dost zvláštní rodiny. Jeho matka byla kněžka a jeho otec alkoholik. S tím, že ona otěhotněla, nebyla zrovna třikrát ráda. Zkazilo jí to kšefty, neměla tolik peněz, aby měla pro otce na chlast a on jí za to doma bil. “Krásný” to vztah, který byl naplněným jedním malým bastardem, který nejspíš nebyl ani toho alkoholika. Konečně, ale přišel den, kdy se v malém domku, jestli se tomu dalo říkat domek, rozezněl dětský křik. Byl to křik právě narozeného Mathea. Už na první pohled, bylo jasné, že ono dítě není onoho alkoholika, ale nějakého jiného muže, který obdělával půdu jeho manželky. Samozřejmě, že hned jak mohl, znovu svojí ženu zmlátil. Že si měla dávat pozor. Matheova matka, tenhle nátlak, ale dál už nechtěla snášet. Proto se rozhodla, že s malým, skoro měsíčním Matheem uteče od toho tyrana. Popravdě, jí to místo útěku ze dne na den, trvalo jen deset let. Ona stále byla kněžka, on stále byl alkoholik a malý Matheo rostl, jako dříví v lese. Jelikož věčně neměli na jídlo a skoro ani na oblečení, tak se Matheo, už takhle v nízkém věku naučil krást. Své rodiče nesnášel, protože nebylo dne, kdyby jeho nevlastní otec nezmlátil a jeho matka nevyhodila z domu, aby šel sehnat nějaké jídlo. Na svůj věk, byl však Matheo bystrý. Potajmu chodil do jedné z knihoven, která byla ve městě a tajně si půjčoval knihy. I přesto, že to byl bastard, zloděj a postupem času i vrah, tak se naučil perfektně číst a psát. Nejvíce ho zajímaly však věci spojené s mumifikováním a pitváním. Když byl malý, tak po lesích zabíjel nevinnou zvěř, kterou dokázal tak rozpitvat, že i, zkušený lékař by měl problém to dát dohromady. Anatomie byla jeho, ale tak jako zlodějčina. Matheo rostl, jako z vody a stal se z něho celkem pohledný muž. Málokterá z žen se za ním neotočila a málokterý muž si sním nechtěl dát souboj. Ve svém rodném “domě” se moc nezdržoval. Jen počítal dny, kdy provede svůj plán. Utekly nějaké ty dva roky a Matheo s batohem plných nožů a jiného náčiní, se vkradl do domu, kde vyrůstal. Jeho “rodiče” spali a on byl připravený na to vykonat svou pomstu. Svému “otci” prořízl hrdlo, jak nějakému podsvinče a svojí matku se rozhodl mučit. Nebylo to nic příjemného, když několik hodin z ní odřezával kusy kůže, aby nechal na posteli jen tělo bez kůže, vlasů, očí a s dýkou v srdci. Svého “otce” rozřezal na několik částí a jeho tělo dal do pytle, který odtáhnul do lesů, aby si hladoví vlci dali svačinku. Uplynuly tři roky od vraždy jeho “rodičů”. Matheo se potácel světem jako vrah a byla na něj vypsaná i bohatá odměna. Matheo si nejen užíval svobodu, ale díky jeho vzhledu i náruče žen, které pak zabíjel, jen proto potěšení. Byl spokojený sám ze sebou, když jednoho dne potkal rohatého, který mu nabídl velmi zajímavou nabídku. Neměl už co ztratit. Jeho nabídku skoro až s úsměvem přijal a dal si žil svým bláznivým životem. Cítil se jako bůh na zemi, který rozhoduje o tom, kdo bude žít a kdo nebude. Však jednoho krásného dne se mu to stalo osudné. Měl v plánu zabít jednu hraběnku, která byla velice krásná a on chtěl jen její bohatství a její tělo, které mělo být rozebráno na kusy. To, ale mladý Matheo netušil, že na něj byla připravená past. Když se vkrádal oknem, do ložnice oné hraběnky, tak místo ní, tam na něj čekalo vojsko. Pro jeho smůlu, nestihl vlézt ani dovnitř, kdy ho jeden ze šípu zasáhl mezi oči a druhý přímo do srdce. I když to byl nakonec pád jen z osmi metrů i tak byl Matheo na místě mrtev. Takovou smrt si nepřál. Snad jen chtěl dokázat, že je lepší než ostatní a tak se mu to stalo osudné. Po smrti, se Matheo objevil v pekle. Nečekal, že za to, co dělal půjde do nebe, ale pak si uvědomil, že podepsal onen kus papíru a tím i upsal svou duši ďáblu. Když se setkal se samotným pánem pekel, který držel jeho smlouvu v ruce, věděl, že zde není cesty zpět. Možná to byla chyba, ale možná to byla naděje na lepší život. Trvalo to několik let, než se z něj stalo chladné monstrum, které mělo před očima smrt. Pán byl nadšený z toho co vybudoval a poslal ho do Divine, kde si Matheo našel nové a tělo a mnohem hezčí tělo. Mladík neměl co ztratit. Byla to jen nechtěná troska, co se utápěla v alkoholu a tak se Matheo rozhodl, že z téhle trosky udělá vraždící monstrum. Za těch několik let se po jeho těle naskládalo nespočet tetování, vždy po zabití člověka si jedno nechal udělat. Miloval to, když se ho lidé báli, už jen kvůli jeho vizáži a jeho chladnému přístupu. Ten strach smrtelníků ho naplňoval, jak nic jiného a tak moc ho to těšilo, že dělal to co ho nejvíce baví. Matheo se začal živit jako knihovník. Bylo tolik knih, které za svůj život nestačil přečíst a které potřeboval přečíst. Proto si vybral zrovna roli knihovníka. Kdo by však mohl tušit, že tenhle muž, může být jen šílený, masový vrah, který za sebou nechává jen spoušť a mrtvá těla mumifikuje a nebo je rozřezává a dělá z nich jídlo bezbranným bezdomovcům. Schopnosti : Navštěvování snů, neviditelnost a ovlivňování pocitů.