Hayden Desmond Waller

Jméno postavy: Hayden Desmond Waller

Rasa: Čaroděj

Datum narození a věk: 22.5.1663 - 359 let (26)

Faceclaim: Dominik Tarnowski

Výška / Váha: 180cm/72kg

Povolání: sběratel, obchodník

Charakter:

Hayden je zvláštním člověkem. Na první pohled mladý hoch, z jehož očí přímo ční rebelství či touha po vzpouře proti všemu a všem. Skutečnost je ale taková, že jeho mladý vzhled mu pouze pomáhá získat věci, které potřebuje nebo chce a emoce, zářící z jeho očí, jsou častokrát touhou, ale ne po vzpouře, jakožto po ukojení vlastních tužeb. Jeho velkým povahovým rysem je cílevědomost. Pokud si něco usmyslí, získá to. Nezáleží na tom, jak těžká cesta k danému cíli vede, nezáleží ani na tom, zda při cestě musí něco nebo někoho obětovat, vždy si dojde za svým. I díky tomu je z něj tolik skvělý a vyhlášený sběratel a obchodník, v jehož, na prvním pohled, malém krámku, lze nalézt všechno, co má nějakou hodnotu, co je starobylé nebo snad až legendární. Starověké knihy, kouzelné formule na zažloutlých pergamenech, ztracené artefakty a legendy, o jejichž existenci kolují starodávné pověsti. Všechny tyto věci a další spousta k tomu jsou tím, co živí tohoto čaroděje. Jejich prodej, hodnocení či průzkum. Ve světě podsvěťanů je známý jako sběratel – cokoli potřebujete, tento muž má a pokud to nemá, dokáže to sehnat. Ovšem každá jeho služba, každé jeho zboží, každá informace či jen malá nápověda k vašemu pátrání, má určitou cenu a málokdy se jedná o finanční obnos. Proto se u něj platí jinými cennostmi – amulety, vzpomínkami nebo čímkoli, co si čaroděj usmyslí. Je pouze na jeho zákaznících, zda jsou ochotni zaplatit plnou cenu.

Jakožto muž pocházející ze zámožné rodiny se nikdy nemusel zabývat tím, že by trpěl nedostatkem. Dodnes si tak potrpí na luxusní auta, obleky, vína či dům. Všechny tyto materiální věci mu přináší potěšení, větší vztah k nim ale nemá. Pokud se zničí, sežene si nové. Bere to jako součást určitého koloběhu života, stejně jako život sám. Lidé žijí a umírají a poté se narodí noví. Věci přichází, ničí se a poté se objeví další. Dalo by se tak říct, že si příliš neváží věcí ani lidského života. Nezáleží mu téměř na ničem, co vlastní, kromě vzácných kousků jeho pokladu, které jsou ukryty v jeho sejfech. Hayden je jinak poměrně extrovertní muž, který se rád baví. Můžete jej potkat v klubech, casinu a dalších místech, kde zůstává v obklopení žen, mužů či jiné zábavy. Pokud ovšem zařizuje obchod nebo jiné formální setkání, můžete v něm spatřit asertivního muže, kterého si není radno znepřátelit.

Doopravdy si k sobě ale nikdy nikoho nepustí. Své emoce skrývá hluboko uvnitř sebe a jen málokdy je nechá vyjít napovrch. Nedůvěřuje, nemiluje, neodpouští. Tři základní pravidla, která provází celý jeho život. Do svého nitra nenechal proniknout nikdy nikoho a jen on sám ví, zda je jeho srdce protkané temnotou nebo v něm lze nalézt kousek světla. Snaží se využívat magii převážně k tomu, aby získal to, co chce. Někdy se tak stává, že své nadání využije k věcem, které se nedají považovat za správné, ovšem ani v tomto případě za ně necítí vinu. V jeho mysli si vždy dokáže obhájit to, co způsobil a pokud by se mu snad nepodařilo takový argument nalézt, prostě a jednoduše potlačí vzpomínky natolik, až se pro něj realita stane spíše vzdáleným snem. Neutápí se tak v žádné provinilosti či snad myšlenkách na to, co kdy udělal.

Za svůj život spolupracoval s bytostmi různých ras, od vlkodlaků, upírů až po spolupráci s nefilim. Ti jeho služeb ale nikdy nevyužívali natolik, aby se to dalo považovat za spolupráci, jako spíše za… výhodný obchod pro obě dvě strany. Občas poskytoval nefilim konzultace, jak jinak než za vysokou finanční úplatu. Jeho magie je přitom zaměřená na lidi a mysl. Dokáže sice okrajově ovládat i oheň, není to ale něco, co by používal na denní bázi. Raději využívá toho, na co měl od mala talent. Stejně jako ostatní čarodějové, i on dokáže manipulovat s lidskou a nejen lidskou myslí, dokáže v ní hovořit či procházet vzpomínky. Celý svůj život se ale v těchto svých dovednostech zlepšoval, takže dnes se ocitá na úrovni toho, že dokáže vytvořit neprohlédnutelné iluze, imaginární bolesti, projít vaše tajná přání, o kterých snad ani vaše vlastní srdce nemá potuchy. Zároveň se jeho magie vztahuje i k lidem jako takovým. Neovládá sice živelné pohromy, za to je schopný donutit vaše tělo, aby zabilo samo sebe. Svých darů tak nejčastěji využívá právě při obchodech s ostatními, kdy dokáže velmi dobře přesvědčit k obchodu nebo v horším případě pro zájemce, donutit jej. Jeho druhým a spíše postranním nadáním je poté ovládání ohně.

Vzhled:

Hayden je muž střední výšky, kterého často naleznete oděného v černé. Kudrnaté vlasy nechává v ležérním neupraveném stylu a v jeho tmavě hnědých loknách se sem tam objeví nazlátlý pramen. Snad jako naprostý kontrast k jeho tmavým vlasům a tmavému oblečení, jsou bledě modré oči, které se člověku dokáží zadívat až do duše. Doslova. Tato barva je ale pouze iluzí, kterou si čaroděj nechává nasazenou před každým v okolí. Jeho démonské znamení se totiž nachází právě v jeho očích. Jejich pravá barva je černá s rudou duhovkou uprostřed. Stejně jako své pravé oči skrývá pod iluzí, ukrývá pod ní i zbytek svého těla. Nevlastní žádné tetování, ovšem jeho znamení se nevztahuje pouze k očím. Po jeho kůži se táhnou černé linky, všude tam, kde se nachází výraznější žíly a čím více magie využívá, tím více linek se po jeho těle začíná táhnout. Na svých rukou nosí vždy více prstenů, ovšem jen jeden z nich je jeho talismanem, ve kterém třímá svou magii. Na krku se mu zase velmi často pohupují vojenské známky, jako pozůstatek doby, kdy sloužil v armádě.

Minulost: Krásný květnový večer, protkaný svitem měsíce v úplňku, se skýtal ke své půlnoční hodince, když se malým městem v Anglii rozlehl bolestivý křik ženy. Bílá prostěradla pod jejím tělem se barvila rudou krví, když se snažila porodit to proklaté dítě. Nepovažovala jej za její, nechtěla jej. Rostlo v jejím lůně a ona proklínala každou vteřinu, kdy se nadechovala a dodávala tak kyslík i tomu démonovi v ní. Jeden hloupý večer, kdy ji někdo neznámý přepadl v uličce a ona si kromě zkrvavených ran a roztrhaného oblečení, odnesla i plod ve svém těle. Tak urputně se jej snažila zbavit, dávala na rady bylinkářek, pila odvary, dokonce se pokusila zabít dítě fyzickou silou, ale snad jakoby nad tou bytostí uvnitř ní někdo držel ochranou ruku. Rostlo dál, srdce mu bilo a čím větší se stávalo, tím více pohybů byla matka schopná zaznamenat. Nenáviděla to. Kdyby mohla, vyrve si dítě z těla, jenže bylo příliš pozdě. Nyní se nacházela v bodě, kdy jej musela porodit a pak? Čert to vezmi. Pouze za pomoci porodních bab, které se v městečku stihly seběhnout, se žena s křikem snažila o něco, co se ji samotné zdálo nemožné. Nakonec se ji však skutečně podařilo porodit chlapce, ovšem ona sama již neměla možnost jej zahlédnout. Její pronikavé modré oči se zavřely, když ztráta krve a vyčerpání ukradly matce vědomí a malý hoch byl porodními bábami osušen a odložen do kolébky opodál. Nekřičel, pouze oči, skýtající děsivou nelidskou barvu, se rozhlížely po okolí. Byl to první a poslední večer, co se čerstvě narozený Hayden setkal se svou matkou. Pár vteřin, kdy sotva vnímající dítě mohlo postřehnout matku, jejíž objetí nikdy nemělo šanci poznat. …

Zatímco na jedné straně malého města rodila matka v bolestech a křiku, ve vzdálenějším větším městě York se ke slovům odhodlávala mladá čarodějka. Její celoživotní snaha počít dítě byla ztracená, žádná kouzla, žádné lektvary ani formule z knih ji nedokázaly přivést to, po čem nejvíc toužila. A tak její osamělé a láskou zlomené srdce sáhlo po poslední možnosti. Po šanci, která ji měla prosvětlit svět, který uhasínal v temnotě její vlastní mysli. Stála tam, uprostřed svého bytu a z její dlaně odkapávaly kapky krve. Své hnědé oči upírala před sebe a jediné slovo sklouzlo z jejích rtů: „Slibuji.“ Právě v onu chvíli se z místnosti před ní vypařil démon. Ten, se kterým právě stvrdila smlouvu. Dítě za její celoživotní služby. Stalo se tak, že se dva, do té doby naprosto oddělené osudy, spojily v jeden. Nestřežené dítě umírající matky zmizelo ze své kolébky uprostřed noci a když ráno otevřelo svá blankytně modrá očka, nacházelo se jinde a nad jeho tváří se skláněla žena s pronikavě ryšavými vlasy. Nová matka, nový život.

… Malé čarodějné dítě, počaté z násilí a nenávisti, tak vyrůstalo u milující matky. Eleanor Waller byla mladou čarodějkou, ale to, co chybělo v její moci, nacházelo se v jejím srdci, zaplněném láskou vůči dítěti, které nebylo její. Vychovávala jej jako svého vlastního. Snažila se jej zasypávat láskou, i když ona sama trpěla každou nocí víc a víc. Smlouva s démonem se nedala zrušit, nedalo se ji vyhnout a tak velmi často nechávala svého malého syna doma samotného, protože ona sama musela plnit povinnosti, které se jejímu milujícímu srdci tolik příčily. I přes to si ale na malého Haydena snažila najít dostatek času. Již od útlého věku věděl, kým je. Učila jej ovládat své emoce, pracovat s magií, která proudila jeho žílami, učila jej milovat a bránit se. Jenže to, co mu ona do mysli vkládala výchovou, to vyrovnával jeho genetický původ. Démonská krev mu proudila v žilách a snad podpořená nenávistí biologické matky, stejně jako jejími pokusy o zabití plodu, byl Hayden již od dětství jiný. Jakoby ho doopravdy nikdo z ostatních dětí nezajímal. Neplakal a neomlouval se, když jiné dítě uhodil, aby si ukořistil hračku, kterou chtěl. Nelitoval toho, když rozbil oblíbenou skleněnou vázu jeho matky. Byl jiný a ač se Eleanor snažila před tou realitou zavírat oči, uvnitř svého srdce to tušila celou dobu.

V průběhu času, jak Hayden rostl a společně s ním i jeho magie, začínalo být jasné, že pouhá výuka doma nestačila. I přes snahu jeho matky se Hayden začínal vymykat z rukou. Vše vyeskalovalo jeden zimní večer, kdy jejich obydlí navštívil neznámý muž. Dávný přítel Eleanor se zprvu zdál jako slušný gentleman, když však v jeho ústech skončila další sklenka rudého vína, začaly se jeho chlípné ruce sápat po dávno opuštěné milence. Nacházely si cestu pod její sukně, kde zanechávaly bolestivé otlačky prstů. Snad ze strachu z jeho moci se mladá čarodějka nebránila, po tvářích ji ale klouzaly slané slzy. Vše se změnilo ve chvíli, kdy se dveře bytu otevřeli a dovnitř vstoupil mladý Hayden. Ten se daný večer čirou náhodou nebo možná zásahem osudu, vrátil z plesu, ve kterém se měl zdržet ještě několik dalších hodin, o něco dřív. Když spatřil, v jaké situaci se jeho matka nacházela, vzedmul se v něm vztek. Snad poprvé za celou dobu jeho života pocítil něco, čemu ostatní říkali emoce. A zrovna v tuto chvíli to byla jedna z těch, která dokáže ničit. Stačilo pár latinských slov, které si mladý čaroděj zapamatoval z tolika pročtených knih. Slova a pohled, který se zpříma upřel do tváře neznámého muže a ten se s bolestným křikem chytil za hlavu. Z pohovky dopadl tvrdě na podlahu a jen za pár vteřin se jeho tělo s hlasitým křupnutím prohnulo v zádech. Pro něj neznámý tak zůstal na zemi ležet mrtvý a Hayden byl schopný jen sledovat jeho chladnoucí tělo, bez sebemenší špetky viny či studu. Právě tohle byl okamžik, kdy Eleanor pochopila, že svého syna již dál nezvládne učit sama. Jeho talent se ukazoval být velmi specifický a složitý a tak se stalo, že se jeho matka rozhodla kontaktovat starého známého. Muž, který vyučoval ve spirálovém labyrintu, byl kdysi dávno i jejím mentorem a i přes to, že si myslela, že jej již nikdy nevyhledá, opak se stal pravdou. Jednoho dne se tak v jejich luxusním Yorském bytě objevil starší černovlasý muž, který měl před sebou jeden jediný úkol: vyzkoušet, zda je Hayden dostatečně nadaný k tomu, aby se do školy dostal. Stačilo pár minut, aby bylo jasné, jaká je odpověď. Nejen oheň, pohupující se dle jeho přání, ale i schopnost vloudit se, sice jen na okraj, ale přeci jen, do mysli mocného čaroděje, přesvědčilo muže, aby jej vzal sebou. A tak se Hayden ocitl na prahu své další životní etapy.

Spirálový labyrint

Ve spirálovém labyrintu strávil spoustu let, sám vlastně netušil, kolik času skutečně ubíhalo, jelikož svou soustředěnost naplno věnoval studiu. Ať už to byly knihy, formule nebo praktické ovládaní jeho vlastní magie. Zde se také skutečně naučil rozpoznat sílu talismanu, který každý čaroděj nosívá při sobě. On sám tak nosívá svou magii uschovanou v prstenu na své pravé ruce. Avšak kromě nových kouzelných formulí, ovládnutí vlastního elementu a magie, objevil ve spirálovém labyrintu ještě něco jiného. Knihovnu. Legendy. Starobylé svazky, které ukrývaly různá tajemství, která jej fascinovala. Právě zde započala jeho touha po tom získat poklady, o kterých se jen povídá. Touha znát víc, získat víc. Vášeň pro to pátrat po věcech, které chtěl.

Návrat domů Po dlouhých letech se Hayden vrátil zpátky domů. Jeho kroky jako první směřovaly do bytu, ve kterém strávil své dětství a k matce, která jej uvítala s otevřenou náručí. Jejich šťastné shledání trvalo ale pouhých pár hodin. Již mladý muž měl svou tvrdohlavou představu o životě, který chtěl po opuštění školy vést a ta se rozhodně neshodovala s představou jeho matky. Stačila jedna hádka, při které byla vyslovena bolestná slova pro obě dvě strany a mladý čaroděj se odvážil udělat osudný krok. Nahlédl i do její mysli, kterou si jeho matka celou tu dobu tak pracně střežila. Jeho trénink a talent byl však větší než její snaha ochránit myšlenky a vzpomínky v mysli. Jedno se muselo nechat: ať už ve spirálovém labyrintu vyučoval kdokoli, dělal svou práci přesně a bravurně.

Jako barevný film promítaný na velkém plátně zahlédl všechno. A právě mezi střípky slz, bolesti, magie a krve zahlédl sebe. Malý živoucí uzlíček, který se unesen ocitl na prahu jejích dveří. Démona, který si krví a slibem stvrzoval její spolupráci, do konce jejího života. Hayden odtrhl zrak z matčiny tváře a tichý zůstal stát na místě. Prosila jej, plakala, žadonila, aby ji odpustil a pochopil. Jenže on jen naklonil hlavu mírně do strany a s pohledem upřeným do její tváře sledoval, jak se tělo ženy sesunulo k zemi. Její hrudník se stále zvedal vzhůru, z očí stékaly slzy, ale jinak se nemohla pohnout ani o píď. Přistoupil k ní proto o něco blíž a něco ji zašeptal do ucha. Až poté se srdce Eleanor zastavilo navždy. Její smrt si nikdy nevyčítal. Ve své vlastní mysli si své činy dokázal ospravedlnit. Zachránil ji přece. Nebýt jeho, dosud by sloužila démonovi, kterému se upsala. On ji daroval svobodu, daroval ji něco, co by nikdy získat nemohla. Daroval ji možnost odprostit se od smlouvy, kterou uzavřela a to byla přeci ta pravá hluboká láska.

Obchod, války, obchod Po tomto incidentu se Hayden rozhodl naplno věnovat tomu, co jej zaujalo již při studiu. Z matčiných peněz si sehnal prostory a do začátku pár starých výtisků knih a otevřel si vlastní obchod. Netrvalo dlouho a čaroděj si začínal shánět více a více věcí. Za jeho poměrně dlouhý život tak byl schopný nasbírat spoustu předmětů či knih, které se nikde jinde sehnat nedali. Nejen, že jej tento obchod živil, zároveň byl i jeho vášní, která naplňovala jeho život a nitro, které se jinak mohlo zdát prázdné.

Jeho na první pohled idelický život však narušily války. První i druhá, do které byl společně s ostatními mladými muži povolán, pozměnila jeho charakter. Jeho nadání se zde stalo spíše prokletím, které mučilo jej samotného. Po všech věcech, které na frontách spatřil a po myšlenkách, které u ostatních zaslechl, se stal více nerozvážným. Přišlo mu, že každý okamžik, kdy se nadechoval, ale naplno nevyužíval času, který mu svět dával, byl promrhaný okamžik jeho života a to se rozhodl změnit. Z introvertního a zvláštního chlapce se tak po návratu domů stal lehce rebelský mladý muž, který vyhledával společnost žen, mužů, kluby i bary, ale který se nakonec vždy vrátil do svého obchodu. Ke knihám, artefaktům a legendám, které chtě nechtě naplňovaly jeho srdce víc než jakýkoli alkohol, smilstvo nebo drogy.

Divine Jak běžel čas, získával čaroděj nejen další zboží, ale i další zákazníky. Své známosti a kontakty rozprostíral skrz všemožné vrstvy společnosti, přes všechny rasy, které potkal. Nezdráhal se obchodovat s nikým, kdo měl pro něj dostatečně zajímavou či výhodnou nabídku. Právě jedna taková nabídka přišla i jednoho listopadového dne, kdy se čaroděj dostal k obchodu s mladou ženou. Ne příliš zkušená čarodějka si za menší fyzickou úplatu brala jednu z knih, kterou nabízel, když ji Hayden nahlédl do mysli. Byl to obyčejný zvyk, který ale častokrát přinesl mnohem víc než by čaroděj na první dobrou očekával. A přesně tohle se stalo i teď. Zvláštní místo za portálem, které mu do teď bylo neznámé. Neptal se, nechal ženu opustit jeho obchod a ještě téhož dne se ukryl do svých knih ve skladu. Prošel množství a množství listů než našel zmínku o místě zvaném Divine. Natolik jej pohltila jeho tajemnost, stejně jako představa, kolik neobjevených tajemství může tato země skrývat, že se nemusel příliš dlouho rozhodovat. I se svými nejcennějšími poklady se sbalil a portálem přemístil do Divine. Nehodlal zde hledat žádný nový začátek, právě naopak. Stejně jako na zemi si našel prostory, do kterých uložil své zboží a okamžitě začal pracovat na hledání nových kontaktů. Společně s tímto se však nezdráhal objevovat tajemná místa, která mu přinášela ukojení jeho vlastní tužeb. Jak on sám ale ví, v Divine jsou tajemství na každém rohu a on ještě zdaleka neobjevil ani půlku z nich. A proto svůj život teď ponechává zde, alespoň do doby, kdy bude spokojený s tím, co má a nebo objeví něco, co mu bude připadat lákavější a zajímavější než země, která poskytuje více hádanek než odpovědí.