Austin O'Brien

Jméno postavy: Austin O'Brien

Rasa: Vlkodlak

Datum narození a věk: 9. 12. 1993 (28)

Faceclaim: Michael Yerger

Výška / Váha 173 cm / 70 kg

Povolání: Bývalý voják - pilot / Distributor zbraní a střeliva

Charakter: Austin je sympatický mladý muž, který i přesto, že si zažil spoustu hrůzných věcí, většinou nešetří úsměvem. Nosívá volnější pohodlné oblečení, které má vždy ledabyle upravené, především pak košile, díky čemuž působí jako opravdový pohodář. Je klidný a vyrovnaný a málo kdy jej něco opravdu vykolejí. Pokud je ve společnosti, ve které se cítí dobře, nedělá mu problém být středem pozornosti a bavit ostatní, ale není to něco, co by cíleně vyhledával. K ženám se chová s úctou, dokáže být velice šarmantní a také toho umí využít, avšak vždy uvede věci na pravou míru. To ale neznamená, že preferuje pouze nezávazné známosti. Jeho slabé stránky jsou negativní emoce. Nedokáže je projevovat - odjakživa měl zafixované, že je to něco, čemu by člověk neměl nechávat volný průběh. Většinou je udusí v sobě. Nashromážděné negativní emoce se pak projeví tím - ačkoliv by se dalo říct, že je Austin flegmatik a vše má vždy pod kontrolou - že po čase, pokud je toho na něj už opravdu moc, bouchne. To se stává ale naštěstí jen zřídkakdy. Konflikty, i ty vyhrocené, se snaží vyřešit v klidu, s chladnou hlavou a to zejména ze dvou důvodů. Ten první je, že má nad protivníkem jednu velkou výhodu - je vycvičený k boji. Ovšem se svojí protézou je méně mobilní, což je samozřejmě nevýhoda, a zároveň, i když méně podstatný, důvod druhý. O svých problémech, ani o své minulosti, byť je s ní vcelku smířený, skoro nikdy nemluví. Vlastně ani moc nemusí, jelikož veškerá bolest, kterou si kdy zažil, a že jí nebylo za jeho poměrně krátký život zrovna málo, mu přímo křičí z jeho modrých očí. Je v těchto věcech opravdu nekompromisní a pokud by se jej někdo příliš vyptával, dokáže být protivný a hrubý, nehledě na pohlaví, či postavení dotyčného, většinou se však snaží stočit konverzaci jiným směrem a zachovat si tak vnitřní klid a úsměv na rtech, za který často skrývá spoustu věcí. Na druhou stranu ale umí být dobrým a trpělivým posluchačem, pokud jde o druhé. Dalo by se říct, že jim kolikrát dává přednost před sebou samým.

Minulost: Austin se narodil do poměrně zámožné rodiny ve městě Hampton, který leží ve státě Virginia ve Spojených státech amerických. Už jeho praděda - válečný veterán a pilot 2. světové války - sloužil na letecké základně Langley, která se nachází právě v Hamptonu. Austin se rozhodl kráčet ve šlépějích svých předků a tak vystudoval US Air Force Academy v Coloradu, kde získal inženýrský titul. Svoji kariéru odstartoval na vojenské letecké základně Langley, po vzoru svého pradědy, dědy i otce, kde se vypracoval na post kapitána. Byl odvelený do Sýrie, jako pilot stíhacího letounu F-22 Raptor. Bohužel k jeho smůle byl Austin při jedné z misí sestřelen - stihl se katapultovat, ale ne úplně včas. Nádrž jeho letounu, která začala těsně po zasažení hořet, vybouchla. Nejen výbuch, ale i střepiny a ulomené kusy letounu dopomohly k tomu, aby měl Austin v podstatě celou levou polovinu svého těla - od dolních končetin, přes břicho, bok, až k rameni - popálenou a zjizvenou. Přežil jen zázrakem. Jeho levá noha to však odnesla nejvíce. Po několika složitých operacích, mu byla nakonec, těsně pod kolenem, amputována a nahrazena hi-tech protézou. Mezitím, co se zotavoval v nemocnici, v rodném Hamptonu, potkal svoji milovanou Annu. Stážistku, která asistovala při jeho poslední operaci, pomáhala mu se zotavením a vyplňovala jeho dlouhé chvíle ve špitále. Po rekonvalescenci byl povýšen na Majora a za své zásluhy v Sýrii získal Medaili cti, ovšem kvůli svým zraněním byl nakonec poslán do výslužby. Svojí práci ale zůstal věrný. Spojil milované s užitečným. Odstěhoval se společně s Annou do Colorada, kde nastoupil na US Air Force Academy, kterou jeho mladší já absolvovalo, a cvičil zde mladé piloty. Jednou, když se s Annou vracel nad ránem z jednoho večírku, je napadl divoký rozzuřený pes, podobný spíše vlkovi, kteří se v Coloradu mimo jiné také vyskytují. Jak později zjistil - pes to rozhodně nebyl. Aby ochránil sám sebe a hlavně svoji milovanou, vytáhl vystřelovací nůž s postříbřenou čepelí, který nosil neustále u sebe... a bodl. Z této situace ale nevyšel bez úhony, byl ošklivě pokousán na několika místech. Následující úplněk byl pro Austina velice traumatizujícím zážitkem. Té noci měl se svými svěřenci trénovat noční lety, ovšem z těch samozřejmě sešlo. Jeho první proměna měla fatální následky - žádný z jeho svěřenců nepřežil. Prošel si obrovským šokem, který měl za následek to, že jeho vlčí podoba nad ním samotným přebrala veškerou kontrolu. Jeho běsnění bylo silné, zuřivé a divoké a to nejen následující úplňky, proto není divu, že si jej zanedlouho našli lovci. Nebylo jiného východiska, než poslat Austina na věčný spánek. Když se objevil na místě zvaném Jezero Znovuzrození, dlouho přemýšlel, jestli si po tom všem zaslouží druhou šanci. Nakonec ji však přijal a převozníkovi daroval své vzpomínky. Vzpomínky na svoji milovanou Annu. Nechtěl to udělat, avšak bylo to, to nejcennější, co měl. Jediné, co mu zůstalo, byly zlaté kapesní hodinky po jeho pradědovy s fotkou dívky, o níž nevěděl, kdo je. Po vstupu do Divine se na dlouhou dobu uklidil do ústranní, aby se naučil žít se svým novým já - se svým vlkem a všemi svými myšlenkami, které samozřejmě provázeli výčitky a nenávist k sobě samému. Stálo ho to mnoho sil, trpělivosti a hlavně tréninku, ale nakonec si svůj život i svoji mysl dokázal přeci jen urovnat. Čerpal převážně ze svých zkušeností z armády. Naučil se chápat a respektovat svoji vlčí stránku a dokonce si dokázal i upravit svoji protézu tak, aby byla schopná fungovat v obou dvou jeho podobách a nepadala mu při každé proměně z nohy. Se svým vlkem se sice dokonale sžil, ale přesto v něm zůstali, díky předchozím zkušenostem, určité pochybnosti. Proto u sebe neustále nosí svůj vystřelovací nůž s postříbřenou čepelí, který má schovaný v pouzdře, přidělaný ke kotníku svojí protézy. Na obranu. Před ním samotným a svým vlkem. Před sebou - vlkodlakem.