Vlkodlaci

VLK A ČLOVĚK

Vlk a jeho člověk sdílejí stejné tělesné rysy. Tzn. že pokud je člověk výškově a váhově malý se zrzavými vlasy i jeho vlk je drobný se zrzavou srstí, pokud je zraněn člověk, je zraněn i vlk. Zato ale nesdílí stejné názory a úvahy, či reakce na jisté podněty, i když se i to může stát. Člověk může být například zcela klidný a vyrovnaný, ale vlk bude jeho pravým protipólem, který roztrhá, na co přijde. Vlčí a lidské vědomí jsou totiž dvě rozlišné vědomí v jednom vlkodlačím těle. 
I city vlka a člověka se liší, proto se může stát, že rozbouřený vlk ublíží i někomu, koho jeho lidské vědomí miluje, protože on sám k němu nemá žádný, nebo opačný vztah. 

Vlčí a lidské vědomí spolu dokáží komunikovat, nelze to však slovy. Vlci nikdy nebudou rozumět větám či jednotlivým slovům, mohou si maximálně zapamatovat, jak se jmenují. 
Zato velmi dobře rozumí tónům a hlasitosti řeči, proto si dávejte pozor, jak ve vlčí přítomnosti mluvíte, pokud se je snažíte uklidnit, musíte mluvit klidně a pomalu a nedát najevo strach. Vlci umí číst z tónů stejně dobře, jako z pohybů.
Pro svou neschopnost rozumět lidským slovům a větám se tedy vlci dorozumívají s lidským vědomím skrze obrazy vysílané do mysli druhého vědomí, či vyvolávání různých pocitů. 
Ve svých zvířecích podobách se mezi sebou vlci dokážou domluvit různými zvuky a pohyby těla, jako každé jiné zvíře, zde je to ale obohaceno ještě o schopnost vysílání obrazů do myslí druhých vlků pro lepší porozumění. 
Domluva vlkodlaka ve vlčí podobě s jiným vlkodlakem v lidské podobě, či s příslušníkem jakékoliv další rasy, je už problematičtější, komunikace je totiž omezena pouze na zvuky a pohyby těla. Není možné přenášet obrazy. 

ŠÍŘENÍ LYCANTROPIE

Každý vlkodlak má nějaký původ, jak ke své nákaze přišel, a možnosti jsou pouze dvě:

Nejznámější je snad možnost pokousání, kdy je vám do těla vpraven jakýsi jed obsahující vlkodlačí nákazu. Lycantropie se nijak neprojeví až do úplňku, kdy nastane první proměna a vzniká vlčí vědomí. 
Pokousání či rovnou proměna jakéhokoliv obyvatele Divine je však Kodexem zakázána, a tudíž i trestána. 

Druhou možností je se s lycantropií narodit. Pro vlkodlaky není zákon, který by jim zakazoval vztah či založení rodiny s členem jakékoliv jiné rasy. Pokud se ale narodí potomek vlkodlakovi a obyčejnému člověku, či náhodou vlkodlakovi a nefilim, vždy převládne nákaza, a potomek bude v každém případě vlkodlak.
Potomek dvou vlkodlaků bude samozřejmě také vlkodlakem. 

Při početí se vlkodlačice dokáže proměňovat pouze do doby, než plod dosáhne třetího měsíce. Od té chvíle až do ukončení těhotenství (a to jakýmkoliv způsobem) ztrácí vlkodlačice veškerou schopnost proměny, včetně proměn při úplňku. 

Nákaza se projeví až v adolescenci, a až do první přeměny není nic znát. Toto platí v obou případech. Ať už se s lycantropií narodíte, nebo jste v dětství byli pokousání vlkodlakem, následky se objeví až v dospívání. 

 

 

PRVNÍ PROMĚNA

Jejich první proměny bývají bouřlivé a bolestivé, vzhledem k tomu, že jim praskají a znovu srůstají všechny kosti v těle. Právě zcela první proměna trvá nejdéle, zabere nejvíce energie a je také nejvíce bolestivá. S každou další proměnou se ale její čas zkracuje, i když velice pomalu. Nikdy ale nelze dosáhnout proměny rychlé jako mrknutí oka. 

Po prvních přeměnách na vlka ztrácejí svou lidskost a jsou schopni Vám ublížit, proto když se dostanete do blízkosti právě přeměněného vlkodlaka, nedělejte prudké pohyby a snažte se co nejrychleji zmizet. Obzvláště mladí vlkodlaci jsou velmi zuřiví.

Až do první proměny se neprojeví žádné síly ani slabiny vlkodlaků, ty nastupují až poté. 

 

 

PROMĚNY A ÚPLNĚK

Proměny za úplňku jsou zvláštní kategorií. Jakmile vychází měsíc, všichni vlkodlaci se proměňují, nezávisle na své schopnosti proměny ovládnout. 
Při této proměně vlčí vědomí přebírá naprostou kontrolu nad tělem a lidské vědomí je “uspáno“, díky tomu ani ti nejlepší nemají na své úplňkové řádění žádné vzpomínky. Do teď byli všichni vlkodlaci zavíráni do cel a klecí, aby nebyla šance, že někomu vlčí forma nějak ublíží. V tomto případě je nutné si uvědomit, že vlk není od přírody agresivní. Spíš než agresivní je plachý a brání se jen v případě nutnosti, kterou ale ve své rozbouřenosti mohou mláďata vidět na každém rohu. Musíte být klidní a snažit se dát vlkovi najevo, že není proč útočit nebo se bát.
Pokud si tedy budete navzájem důvěřovat a proměnu přijmete v klidu, ani váš vlk vás nebude chtít zklamat a bude sekat dobrotu. 

Pokud ovšem dojde k navázání důvěry mezi oběma vědomími, není agrese vlka nijak nutná a proto i tato proměna se dá zvládnout v klidu.

​

​

OVLÁDNUTÍ PROMĚNY

Jsou dva způsoby jak ovládnout svého vlka. 

​

První je násilné přebírání kontroly nad tělem, ať už vlčím či lidským vědomím. Výsledkem jsou neustálé boje, časté ztrácení kontroly a zvýšená agresivita vlka, protože jeho vědomí je nejen otřeseno bolestí proměny, ale také zmateno a roztrpčeno z boje o nadvládu nad tělem. Tím se stává nebezpečný jak sobě tak i svému okolí. V dnešní době je to však nejčastější způsob “zvládání“ vlčích podob, protože jediné co k tomu potřebujete je silná vůle. Navíc tato metoda posiluje strach mezi oběma formami z toho druhého, což není vždy užitečné. 

​

Druhou je nově zavedená metoda spolupráce obou vědomí. Tato metoda je mnohem složitější a těžší na zvládnutí než metoda převzetí vědomí. Je to kvůli tomu, že vlkodlak, který se touto cestou chce vydat, musí být smířený nejen sám se sebou jako s člověkem a být v psychické pohodě, ale zároveň musí vlka přijmout jako část sebe a naučit se ho nebát, ale respektovat ho a důvěřovat mu. A tohle je teprve začátek, takhle připravený vlkodlak nyní potřebuje získat důvěru i svého vlčího partnera. Jelikož jsou dvě oddělená vědomí, i on musí důvěřovat a respektovat svého lidského partnera, jinak by spolupráce nebyla možná. Proto první krok, který musí připravený vlkodlak zvládnout je vpustit vlka na okraj svého vědomí v lidské podobě. Tím mu dá možnost vidět svět lidskýma očima a zvyknout si na jeho přítomnost. Navíc to bude mít i pozitivní následky na lidskou formu a to, že lidskému vědomí poskytne své instinkty a reflexy, čímž by se stalo více intuitivní. Dalším krokem by byla samotná přeměna, kdy by lidská část projevila svou důvěru vlkovi a nechala ho převzít kontrolu a sama by byla na okraji vlkova vědomí, čímž by se stala spíše svědkem a vlkovi by propůjčila schopnost uvažovat lidsky a prožívat lidské emoce. Oba tyto kroky se významně doporučuje dělat pouze pod dohledem alfy, kterou poslouchá jak lidská tak vlčí stránka vlkodlaka a proto může zabránit problémům, pokud by došlo k nedorozumění mezi vědomými. I tato metoda má však své nevýhody. Staví na důvěře a tedy posouvá obě existence do vztahové roviny, je nutné udržovat vztahy mezi oběma dobré. Pokud by došlo k narušení důvěry, či sporu mezi nimi, dojde k opětovné ztrátě kontroly a popřípadě i k ztrátě možnosti se vůbec proměnit. Důležitou věcí, kterou musí mít každý vlkodlak na paměti je to, že vlk není pes. Nikdy nebude poslouchat na slovo, je nutné respektovat jeho názor a jeho pocity a být mu rovnocenným partnerem, ne pánem. Právě proto je také důležité být smířený a vyrovnaný, vlk by totiž nikdy nebyl partnerem někoho, kdo je slabý. Když vlk ucítí slabost, převezme kontrolu. 

Čím dřív se s tím přátelením mezi oběma vědomími začne, tím jednodušší to je. Protože i vlk je mladý a zvědavý a přeje si mít nějakou společnost. 

​

Vlkodlaci, kteří zvládli svou proměnu, dokáží na vlčí proměnit pouze jednotlivé části svého těla, tzn. například nehty v drápy, ale tato schopnost je ojedinělá. Při každé přeměně ztrácí vlkodlak své oblečení, které se roztrhá, pokud jej nesvleče.

Pro mladého vlkodlaka se doporučuje využít uzavřeného prostoru, ze kterého není úniku pro trénink přeměn. Z toho tréninku nejsou vyjmuti ani ti, kteří se s vlčí krví narodili. Nejlepší je ale trénovat pod dohledem staršího, zkušenějšího jedince. 

​

SÍLA A SLABINY

Svou povahou jakožto lidé jsou stejně tak různorodí. Vlkodlaci se i v lidské podobě těší především velké síle. I větší rychlost patří k jejich výhodám, ale v té je vždy převýší upíři. Zrychlený samoléčící proces, který dokáže dobu léčby zkrátit až na čtvrtinu, se nedá využít nikdy, kdy ke zranění došlo zbraní ze stříbra. Právě stříbro je největší slabinou vlkodlaků, může jim i poleptat kůži.
K dalším výhodám se řadí ještě lepší sluch a čich, který je ale v lidské podobě pouze zlomkem toho, co cítí a slyší vlk, a není tedy o mnoho lepší, než ten obyčejný.

Jakožto mládě vlkodlaka je jeho největší slabinou ztráta lidského myšlení ve vlkodlačí podobě a také silné výpadky paměti při proměnách. 

Vlčí stránka jim také kromě síly a rychlosti přináší lepší termoregulaci, díky které lépe zvládají vyšší i nižší teploty.

​

Všechny síly i slabiny vlkodlaků se nikdy neprojeví před první proměnou, a to u jedince narozeného s nákazou, nebo jedince, který byl pokousán. 
I vlčí vědomí se projeví až při proměně. 

​

ŽIVOT MEZI VLKODLAKY

Sdružují se ve smečkách, které mají danou hierarchii, počínaje Alfou, která dohlíží na celou smečku a verbuje nováčky, řeší spory a také zasedá v radě Divine. Alfě si nikdo nedovolí odporovat a všichni jsou jí podřízení, pokud se však najde odvážlivec, může vůdce smečky vyzvat na souboj. Pokud je stávající Alfa poražena jiným členem smečky, automaticky tato pozice přechází na vítěze souboje a celá smečka tuto skutečnost respektuje.

Pravou rukou Alfě dělá Beta, který v případě úmrtí Alfy, pokud se to nestalo při mocenském souboji, automaticky přebírá jeho post. Gama je třetí a poslední nejdůležitější osobou ve smečce. V nepřítomnosti Alfy či Bety přebírá dohled nad smečkou a je výhradním nástupcem Bety. Zbytek smečky se označuje jako Delta. Deltou jsou všichni noví i staří členové.

Samotáři jsou vzácnou výjimkou, protože vkodlaci mají od přírody potřebu se do smeček sdružovat. Ti se straní se života ve smečce a vedou jakýsi "normální život", především v lidských kolejích.

​

V Divine vlkodlaci obývají Bývalou důlní společnost. Chceš se podívat dovnitř?