Víly
Víly jsou potomci andělů a démonů. Zatímco po andělech zdědily svou nebeskou krásu, po démonech mají zákeřnou povahu a zvláštní smysl pro humor. I když se řadí mezi podsvěťany, mají duši stejně jako lidé, což je od ostatních ras odlišuje. Také se o nich však ví nejméně ze všech druhů. Ale dle dostupných zdrojů se sličný lid dožívá okolo šesti set let.
Poctivě si stráží tajemství svých kouzel a své země. Pár informací je ale o vílách obecně známých. Víly milují smlouvání, ale pouští se do něj pouze v případě, že si jsou jisté svou výhrou. Sice nemohou lhát, ale umí perfektně vše překroutit nebo mluvit velmi nejasně. Je velmi nebezpečné s nimi uzavírat nějaké smlouvy, protože si vždy dokážou najít cestičku, jak z toho mít hlavně svůj prospěch. To stejné platí i o slibech – sliby vždy dodržují, ale pokaždé si zvládnou najít nějaký háček.
Jediná slabost víl se skrývá v její citlivosti na železo, kterému se vždy vyhýbají. Na holé kůži jim působí popáleniny a v případě dlouhodobého působení může vést i k akutní otravě a smrti. Proto jim třeba ve městě není fyzicky dobře.
MAGIE
Magie víl je unikátní a mocná. Mohou ji ovládat pouze víly a žádné jiné stvoření ji nezvládá. Je nepředvídatelná a chaotická. Čím je víla starší, tím složitější a nebezpečnější magii je schopná ovládat. Po dovršení dvě stě padesáti let začíná víla plně ovládat svůj živel. Týká se to i iluzí. Iluze jsou nejpoužívanější trik, který mají víly k dispozici a klamou jím tak své okolí. A pochází ze samotných víl a je jejich vnitřní magií. Což ale znamená, že ji lze vyčerpat a je jen dočasná. Síla a rozsah iluze závisí také na stáří víly. Ani tak ale nelze seslat dlouhodobou iluzi. V praxi to znamená, že iluzi může stará víla udržet průměrně hodinu. Ostatní kouzla se určují podle druhu víl. Ty méně nebezpečné druhy jsou známé v lidském světě, například rusalky nebo jezulky. Jsou to většinou mladé víly zkřížené s tolika ostatními druhy, že jejich schopnosti jsou už omezené. Lze je spatřit jako jiskřivý opar tančit při měsíčku nebo často se obyčejným lidem zjevují jako tzv. orby.
Ty, které žijí ve Faerie, jsou mnohem mocnější. Možná i kvůli tomu se jich kolikrát snažila ostatní stvoření zbavit. Po zavedení Kodexu je násilné chování proti jednomu druhu vyloučeno, ale i přesto je víl málo a jejich počty značně utrpěli.
Víly, ovládají schopnost číst myšlenky. A víly lignus, které se vyznají v bylinkách, dokážou vytvářet různé podpůrné lektvary.
ŘÍŠE VÍL
Víly se netají tím, že veškeré dohody platí pouze v lidském světě a ve světě stínů, jejich říše se netýkají. Je proto velmi nebezpečné do této říše zavítat. Neexistuje žádná mapa, protože pohoří se stále přesouvají a řeky mění svůj tok. Období se zde mění z minuty na minutu a je to místo plné iluzí. Spousta z těch, kteří se do jejich říše vydali, se už nikdy nevrátili do svého světa.
Vstupy do říše jsou poctivě ukryté. Je jich nespočetně, nachází se v divoké přírodě a vždy je doprovází nějaký specifický znak – ať už je to zkroucený strom nebo vždy suché místo. Nikdy nejsou otevřené všechny vstupy zároveň. Nejen kvůli bytostem, ale i kvůli ostatním dvorům. Sice všechny víly žijí v jedné říši, ale ta je rozdělena na Šedý dvůr a Růžový dvůr. Jejich vztahy jsou však neuvěřitelně křehké.
Oficiální vstup do vílí říše se nachází hluboko v lesích Divine. Říká se, že ho nenajde nikdo, kdo neví, kde hledat. Je hlídán dvěma strážci, jejichž zbroj znázorňuje dvůr, ke kterému přísluší. Ten z Růžového má brnění černé jako noc a na hrudi znak stříbrné hvězdy. Šedý dvůr své vojáky obléká do temně zeleného brnění s květem vistárie.
Oba dva strážci musí schválit váš vstup, jelikož brána vás může dovést jak k Růžím, tak k Šedému dvoru.
JEZDCI
Sláva vílých bojovníků, tzv. Jezdců, sahá daleko za hranice země sličného lidu. O deseti mužích, projíždějících Faerií a chránících její lid, se vypravují historky už postaletí a v mnoha dimenzích. Symbolizují totiž naději v nejtěžších chvílích a také poslední spravedlivé, jejichž čest a hrdinství jsou příkladem. Ovšem, může snad pro vílu opravdu čest něco znamenat, když jejich samotná podstata se tříští mezi andělskou a démonní? To je samozřejmě diskutabilní a pravdu znají jen oni samotní. Ve Faerii však legendou nejsou. Opravdu projíždí mezi dvory a snaží se udržovat mír a pořádek v zemi, kterou milují a díky Generálově neustupnosti se jejich společenství staví mimo hierarchii víl. Nespadají tedy ani pod regenty, ba dokonce ani vladaře.
Vždy jde o víly servix ovládající živel země. V jejich případě konkrétně jediný nerost, jež nese název asper. V minulosti se ještě nestalo, aby takto obdarovaná byla víla ženského pohlaví, a tak se jejich jízda skládá jen z mužů. Proč je jich deset a proč je rozhodující pohlaví, to neví ani oni sami, ale příroda vždy ví, kolik je čeho potřeba, a tak fungují jako potřebný orgán, dokonale zapadající do organismu celého vílího světa.
VÍLY V LIDSKÉM SVĚTĚ
I přesto, že na svou říši nedají dopustit, tak se poslední dobou pohybují hodně ve světě lidí a stínů. Dělají to především proto, aby mohli nalákat lidi do svého světa. Kvůli tomu, že se víly kříží často mezi sebou, řídne jejich krev a oslabují se schopnosti. Lidé však tomuto zabraňují a krev díky nim opět získává na síle. Jsou dva způsoby jak dostat lidi do říše. Jeden je během rejů, kdy víly uspořádají slavnost, kam pozvou smrtelníky a už je nikdy nenechají odejít. Na tyto události jsou zváni i lovci. Ti však mohou od víly získat amulet, který jím zajistí bezpečnou cestu zpět a nebo mohou dostat slovo víly. To je však nejisté a vždy se za tím něco skrývá. Druhý způsob je vytvoření podvržence. Víly v noci navštíví lidské obydlí a vymění své dítě za dítě lidské. Zatímco lidské dítě ve světě víl převezme vílí schopnosti a stane se součástí dvora, vílí dítě buď zemře nebo se z něj stane slabý jedinec s nenávistí vůči železu. Každé lidské dítě musí projít krutým obřadem, aby bylo schopno pojmout tajemství magie sličného lidu. Pro vílí druh je toto zcela normální. Považují to za spravedlivou směnu.
DRUHY VÍL
Dělí se na tři základní druhy.
Servix neboli víly živlů se rodí s předurčením k jednomu živlu. Může to být oheň, voda, země nebo vítr. Po dlouhých letech praxe, se mohou tento živel naučit ovládat. Často z nich vyrůstají válečníci s uměním přiklánět živly na svou stranu.
Ferox známé také jako víly zvířat rozumí všem zvířatům – jak divokým, tak domácím. Každá víla má zároveň jedno své spřízněné zvíře, v které se může proměnit a pobývat v jeho těle. Starší víly zvládnou některá zvířata i ovládat tak, aby konala v jejich prospěch.
Lignus jsou víly rostlin. Jsou skvělé ve znalosti všech bylin i jedů a nemálo se s nimi obchoduje. I když se zdají jako nejmíň nebezpečné, právě oni jsou jedni z nejlepších ve smlouvání a utajování.
Všechny z druhů víl jsou hluboce naklonění ke všem druhům umění. V Divine můžete najít obrazy, hudební desky či originální oblečení, které vytvořila právě některá z víl.
Šedý dvůr
Tento dvůr je přímým kontrastem dvora Růžového. Vše ve zdejší krajině je protkáno nádhernými barvami a vůněmi těch nejexotičtejších květů a rostlin. Z valné většiny odtud pochází víly tíhnoucí k magii Lignus, tedy víly ovládající přírodu a veškerou floru. Proto je mezi nimi velké procento zdravotníků a bylinkářů, kteří díky znalosti veškerého rostlinstva dokáží vytvořit hojivé masti, jedovaté odvary ba dokonce přísady do jídla i pití, po kterých poživatel zažívá až extatické stavy. Je všeobecně známo, že pokud Vám víla nabídne jídlo či pití, stojíte před sofiinou volbou. Pokud se ve faerii smrtelník přimíchá do rejů a veselí se, jí a popíjí s vílami, už nikdy se domů nevrátí. Za to můžou právě víly lignus a jejich umění.
Všimli jste si, že zahrady některých panství v Divine vypadají jako z jiného světa? Máte pravdu. Za drobnou úmluvu se víly z Šedého dvora angažují i v našem světě, díky svému daru je jim zahradničení blízké, natož pak pokud za něj dostanou náležitou odměnu v podobě smlouvy.
Stejně tak odsud pochází víly Ferox ovládající faunu. Na Šedém dvoře se ovšem z velké části rodí ty, které vládnou mocí méně bojovných zvířat, jako jsou lišky, koně, sovy či jiné. Na rozdíl od dvora Růžového, kde převládají víly Ferox ve znamení tygrů, leopardů, pum, vlků a jiných šelem. Tyto potkáte častěji na Růžovém, který je rodištěm spíše bojovníků sličného lidu.
Co se týče přizpůsobení se v lidském světě, mají s tím víly z Šedého dvora daleko větší problém než z dvora Růžového. Jsou to staromilci a milují svou kulturu a zvyky, proto se jich do našeho světa moc nehrne. Zdejší regent dbá na přísnou etiketu v oblékání, ceremoniích a chování svého lidu, které se dodržují několik tisíciletí stejně. Proto na lesních mýtinkách i dnes můžete zahlédnout při měsíčku tančící skupinky víl, dlouhé průvody a poutě k uctění svého krále, či nezadržitelné orgie a reje v době novoluní či slunovratů. Tyto víly jsou silně spjaté s přírodou a se vším, co s tím souvisí daleko více, než ostatní druhy.
Šedý dvůr je nádherný i po setmění. Ve stromech i porostu jsou vetkaná malá světélka. Zem se pod každým vaším krokem střídavě zhasíná a rozsvěcí. Ne jednomu smrtelníkovi Faeriie svou krásou pomotala hlavu tak, že zde zůstal na vždy. Ale stejně tak, jak nádherný Šedý dvůr umí být, zná i zkázu a faleš, která je skrytá za pozlátkem barev a vstřícného chování zdejšího sličného lidu. Nenechte se jejich krásou zmást, jsou to ve většině proradná stvoření, která rozhodně nedají nikomu nic zadarmo.