Mrtvá zóna
Mrtvá zóna - život za neviditelnou bariérou, rozdělující Divine na dvě poloviny. O existenci tohoto anděly zapomenutého místa nemají obyvatelé živé části Divine ani potuchy, kdežto ti přeživší na druhé straně ano. Jako by se strádajícím nedostatkem pitné vody, jídla a dalších životně důležitých věcí, vysmíval sám osud, když vědí, jak se žije na druhé straně, kam už se ale oni nikdy nepodívají. Ne proto, že brzy jistě zemřou, ale proto, že z tohoto místa není úniku. Vedou sem jen jednostranné portály, jež nevytvořili čarodějové a ani jiní podsvěťané. Prostě se objevily a nikdo neví odkud, proč a jestli někdy přestanou lapat nevinné duše do světa, nad kterým již andělská moc nemá žádnou kontrolu. Neviditelná bariéra, která od sebe dělí šťastlivce z Divine a zatracené právě z tohoto pekla, nikomu nedovolí projít zpátky. Lidé z mrtvé zóny se k jejímu okraji sice přiblížit mohou, ale jako by snad síla, která bariéru stvořila, nechtěla nikomu dovolit se jí i jen dotknout. Všechny přístupy k hranici jsou zničené, zavalené nebo oddělené hlubokými nezdolnými propastmi. Dostat se přímo k bariéře je zhola nemožné.
Kdo sem však vkročí ze strany šťastlivců živé strany, ztrácí všechno. I to, o co si myslel, že přijít nemůže. Upírům opět začíná bít srdce, vlkodlaci ztrácejí svou vlčí část, magie čarodějů je zcela pryč a víly mohou lhát. Z každého, kdo zavítá do mrtvé zóny je opět obyčejný člověk, ať už byl před tím třeba démon nebo nefilim. Vítejte mezi sobě rovnými.
Lidé zde žijí ze dne na den a řídí se pouze těmi pravidly, která se stihla sama utvořit od chvíle, kdy na tuto půdu vstoupila první lidská noha. Jak přibývali další a další zatracení, to, co by se snad dalo nazývat společností, se přirozeně rozdělilo na dvě základní frakce, dva gangy, Smrtihlavci a Krkavci.
Krkavci
Smrtihlavci
.png)
Krkavci zabrali část před řekou a s ní i celý komplex nefunkčního metra. Kromě kilometrů chodeb, vagónů a skvělého úkrytu, získali i obrovskou výhodu v podobě muničního skladu. V několika rozviklaných regálech se ve skladu nachází lithiové baterie, munice do střelných zbraní a zbraně samotné. Mají na své straně velké plus, ale zbraní a střeliva se nenají. V tomhle ohledu je na tom frakce Smrtihlavců daleko lépe. Půda za řekou jim poskytla útočiště v podobě staré továrny na slévání kovů a několik arů skleníků, kde si členové gangu mohou sami vypěstovat plodiny tolik potřebné k přežití a nikdy tak nemusí strádat. Továrna samotná sice neposkytuje munici jako sklad Krkavců, ale surový i opracovaný kov je něco, s čím lze pracovat. Na každém nově příchozím je, který gang se stane jeho rodinou. Přežít sám v mrtvé zóně je nemožné a každý, kdo se o to pokusí, je dříve nebo později zabit vlastní chybou nebo rukou členů jedné frakce.
Na hranici území Krkavců se nachází zničená nemocnice, jediné místo, kde sehnat obvazy a léky. Gangy se dosud nedohodli, komu přesně tato část patří, a proto kdokoliv se sem pro něco vydá, vždy riskuje.
Kromě nedostatku jídla a vody však každého obyvatele sužuje ještě další neduh v podobě nevyléčitelné nákazy. Její původ je neznámý, lék na ni je neznámý. Obecně se o této nemoci ví opravdu jen velmi málo. Patrné jsou pouze příznaky v podobě černých skvrn, které se postupně slévají v jednu velkou, a různou rychlostí postupují k srdci, až člověka pohltí nadobro. Existuje však světlo v tmách, nejedná se sice o lék, ale byla objevena látka, která dokáže postup temnoty zpomalit a člověku tak prodloužit život až o řádku let.
